http://www.jimmunol.org/content/201/3/1007
Kolagen VI obsahuje mnoho peptidů zapojujících se do ochrany hostitele
Kolagen VI je komponenta extracelulární matrix. Vytváří mikrofibrilární sítě ve většině pojivových tkání. V této studii autoři poprvé popsali, že kolagen VI von Willebrand faktor A-like doména má široké spektrum antimikrobiálních účinků proti G+ i G- bakteriím v průběhu kožní infekce in vivo. In silico analýza VWA domény odhalila, že obsahuje motivy, které mají kationické a amfipatické peptidové sekvence, což vysvětluje přirozenou antimikrobiální účinnost kolagenu IV. In vitro a in vivo studie prokázaly, že tyto peptidy jsou účinné hlavně proti Staphylococcus aureus, Escherichia coli a Pseudomonas aeriginosa. Narušují integritu jejich membrány. Z kolagenu VI derivované peptidy mají svou roli ve vrozené imunitní obranné odpovědi a mohou pomoci ve vývoji na peptidech založené antibakteriální terapii.
http://www.jimmunol.org/content/201/3/851
Opakovaná expozice A/J myší alergenu způsobuje na steroidy neodpovídající astma vlivem snížení dostupnosti glukokortikoidního receptoru
Vytváření zvířecích modelů, které odhalují patogenezi na glukokortikoidy rezistentní astma, je důležité. V pokusu byly využity A/J myši, které jsou náchylné k rozvoji astmatu. Byla testována hypotéza, že opakované vystavení alergenům vyústí v rozvoj na kortikoidy rezistentního astmatu. A/J myši byly vystaveny OVA během 2 či 4 po sobě jdoucích dnech, to začalo 19. den postsensitizačně. Byl podáván orálně dexametazon nebo inhalačně budesonid, a to 1 hodinu před vystavením alergenu, analýza byla provedena po 24 hodinách po posledním vystavení OVA. Byla hodnocena hyperreaktivita dýchacích cest, infiltrace leukocyty, tkáňová remodelace a koncentrace cytokinů, stejně jako fosforylovaný glukokortikoidní receptor, p-GATA-3, p-p38, MAPK fosfatáza 1 (MKP-1) a GILZ (GC-induced leucine zipper).
U myší, které dostávaly dávky OVA 2 dny, se zvýšila reaktivita dýchacích cest, subepiteliální fibróza a kumulace eozinofilů. Ty byly citlivé na působení dexametazonu a budesonidu. U myší, které byly vystaveny více dávkám OVA, se objevila rezistence na kortikoidy. Došlo k redukci poměru fosforylovaného kortikoidního receptoru vs. nefosforylovaného. Účinnost steroidů v transaktivaci MKP-1 a GILZ a následném ovlivnění p-p38, p-GATA-3 a produkce prozánětlivých cytokinů zůstala zachována u myší vystavených méně dávkám, zatímco více dávek tento kortikoidový efekt zrušilo.
Ze studie vyplývá, že opakované vystavení alergenu způsobuje vznik na glukokortikoidy rezistentního astmatu u A/J myší, když dochází ke snížení dostupnosti glukokortikoidních receptorů a následné ztrátě steroidní kapacity modulovat důležité regulační proteiny jako GATA-3, p-p38, MKP-1 a GILZ.
