http://www.jimmunol.org/content/200/1/110
STAT5B reguluje život a smrt efektorových paměťových CD4 T lymfocytů
Pochopení kontrolních mechanismů, které řídí smrt T buněk indukovanou restimulací RICD, je velmi důležité hlavně v imunoterapii nádorů. Zde jsou buňky reagující s nádorovými antigeny velmi potřebné. STAT proteiny jsou rodinou transkripčních faktorů, které hrají roli v ovlivnění exprese genů programujících klíčové procesy v T lymfocytech. STAT5 je zapojen do signalizace týkající se smrti v efektorových paměťových T lymfocytech TEM u myší i u lidí. Smrt TEM buněk může být neutralizována antiIL-2 protilátkami nebo STAT5/JAK3 inhibitory, což svědčí pro to, že STAT5 je zapojen do RICD u TEM. Autorům se též podařilo identifikovat unikátní pacienty s heterozygotní missense mutací v jedné ze STAT5B domén, která je spojená s příznaky podobnými autoimunitním lymfoproliferačním syndromům. Stat5b−/− myši vykazují nárůst počtu CD4 TEM v periferní krvi, tumovaný STAT5B protein interferuje se STAT5 aktivovanou transkripční aktivitou a vede k celkovému snížení aktivace STAT5 genů u T lymfocytů po stimulaci IL-2. Tyto T lymfocyty jsou také in vitro rezistentní k buněčné smrti vyvolané TCR restimulací. STAT5B je tedy hlavním regulátorem RICD u paměťových T lymfocytů u myší i lidí.
http://www.jimmunol.org/content/200/1/186
Toxoplasma gondii inaktivuje lidské plazmocytoidní dendritické buňky díky funkčnímu vlivu podobnému účinku IL-10
Plazmocytoidní dendritické buňky jsou hlavními producenty antivirového interferonu IFN-α, který je také zapojen do imunomodulace a kontroly HIV-1 replikace. Toxoplasma gondii je častou oportunní infekcí právě u lidí s AIDS. Během infekce HIV-1 dochází k poklesu cirkulujících pDC a snižuje se tak produkce IFN-α při odpovědi na virovou stimulaci. Autoři se zaměřili na konfekci T. gondii. Sledovali, že T. gondii vstupuje do buněk, ale nezvyšuje produkci IFN-α nebo TNF-α u lidských pDC. Dokonce ji inhibuje při odpovědi buněk na HSV a HIV a funkčně tak inaktivuje pDC. IFN-α produkce byla inhibována pouze u buněk infikovaných T. gondii, ta však neinhibovala ani uptake GFP-HSV ani lokalizaci TLR9 v CD71+ endosomech. Pomocí flow cytometrie autoři zjistili, že T. gondii infekce stejně jako pomocí IL-10 inhibuje nukleární translokaci, nikoli fosforylace transkripčního faktoru pro IFN-α, IFN faktoru 7. Jeho blokáda vede k inhibici syntézy IFN-α. T. gondii má na nakaženou buňku tedy podobný vliv jako IL-10 v případě produkce IFN-α.
