Vliv NRI na klinické výsledky po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk
Nutriční stav je důležitou součástí léčby rakoviny a malnutrice je sama o sobě příčnou smrti u 10 až 20 % pacientů a nádorovými onemocněními. NRI (nutritional risk index) je dobrým nástrojem pro určení nutričního stavu u pacientů. V této studii se autoři zaměřili na vliv předtransplantačních hodnot NRI na výsledky alogenní transplantace hematopoetických buněk (allo-HSCT). Studie se účastnilo 160 pacientů, kteří podstoupili allo-HSCT. Hodnota NRI byla kalkulována na počátku léčebného režimu. Pacienti byli rozdělení do skupin s vysokou NRI hodnotou (rovnou nebo vyšší 97,5) a nízkou NRI hodnotou (nižší 97,5). Hodnotilo se celkové přežití, nerelapsová mortalita a kumulativní incidence akutní a chronické GvH nemoci. 2letá celkové přežití bylo 76 % a 50,4 % u high NRI a low NRI. 1letá kumulativní incidence nerelapsových úmrtí byla 7,9 % a 23 %, 2letá kumulativní četnost relapsů byla 17 % a 32 % u high NRI a low NRI. Vysoké NRI bylo spojené s vyšší incidencí GvH nemocí. Analýza podskupin pacientů prokázala, že vysoké NRI má pozitivní vliv na přežití hlavně u pacientů, kteří dostali krev z pupečníku.
Studie tedy prokázala, že NRI před léčbou má vliv i na stav pacienta po transplantaci.
https://www.bbmt.org/article/S1083-8791(19)30434-3/fulltext
Venózní trombembolismus u osob po autologní transplantaci krve nebo kostní dřeně
Hemostatické komplikace jsou častým problémem po transplantacích kostní dřeně a zvyšují morbiditu a mortalitu pacientů v posttransplantačním období. Riziko venózního trombembolismu VTE na dlouhodobé přežití po autologní transplantaci kostní dřeně zatím nebylo studováno. Autoři analyzovali riziko VTE u 820 příjemců autoBMT, medián sledování byl 9,8 roků. Příjemci v porovnání se svými zdravými sourozenci měli až 2,6x vyšší riziko vzniku VTE. Riziko se zvyšovalo s počtem let od transplantace, kumulativní incidence byla po 5 letech 3,9 +/- 8 % a po 10 letech 6,1+/-1,1 %. Riziko VTE bylo vyšší u poruch funkce plazmatických buněk a také u nízkopříjmových příjemců. Data dokládají, že autoBMT je spojená s vyšším rizikem vzniku VTE i v pozdějších letech. Je tedy vhodné myslet na profylaxi.
https://www.bbmt.org/article/S1083-8791(19)30416-1/fulltext
