Praktici během pandemie neselhali. Žádné „zázračné léky“ proti covid-19 netajili
Obvinění, že pacienti s covid-19 museli být hospitalizováni nebo dokonce umírali, protože je praktičtí lékaři pro dospělé neléčili „správně“ a záměrně nepodávali „skutečně účinné léky“, se ve veřejném prostoru objevují opakovaně. Sdružení praktických lékařů ČR, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP i Společnost infekčního lékařství ČLS JEP podobná nepravdivá tvrzení striktně odmítají s tím, že pacienti s covid-19 mají být a také byli léčeni v souladu s medicínou postavenou na důkazech.
Zdá se, že, alespoň prozatím, v Česku odeznívá akutní fáze pandemie covid-19. O to důležitější však je interpretace událostí, kterými prošlo zdravotnictví i celá společnost. Proto se Zdravotnický deník rozhodl zpětně ohlédnout za vývojem i zvládáním pandemie. O vůbec největší počet pacientů s covid-19 pečovali v ambulantní péči praktičtí lékaři a lékařky pro dospělé. Zároveň to byli oni, kdo byl opakovaně obviňován z toho, že své pacienty „léčí špatně“ a ti se proto dostávají do nemocnic ve velmi vážném stavu nebo dokonce v důsledku v infekce umírají. I proto jsou praktici první, komu se v našem seriálu věnujeme.
„Chápu, že přichází doba hledání viníka toho, proč jsme se s covidem nedokázali popasovat tak dobře jako některé úspěšné evropské země. Je snadné, a dost možná i lákavé, zkusit to hodit na praktiky a umýt si nad tím ruce. Můžeme to udělat, pokud si chceme lhát do kapsy. V tom případě nezvládneme ani žádnou další epidemii, protože příčiny našeho neslavného výsledku jsou jinde, a pokud je nedokážeme pojmenovat, nemáme ani šanci s nimi něco udělat. Myslím, že brzy přijde čas na pečlivou analýzu toho, co se vlastně stalo. Kde jsme chybovali, kde máme slabá místa a co je třeba změnit,“ říká otevřeně Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR. Sám se opakovaně setkává s obviněními vůči praktikům, že se o své pacienty s covid-19 „nestarali“ nebo je „léčili špatně“.
„Je to holý nesmysl. Když ho slyším z úst nejrůznějších dezinformátorů, antivaxerů a samozvaných pseudoexpertů na covid, kteří se rekrutují z nejrůznějších oborů lidské činnosti, můžu to přijmout jako součást folkloru. Když to ale slyším z úst zdravotníků či dokonce kolegů lékařů, je to opravdu na pováženou,“ dodává s tím, že každý, kdo něco takového tvrdí, by měl schopen svá tvrzení podložit daty. „Bez toho má toto tvrzení hodnotu ‚jedna paní povídala‘. Nikdo data, která by takové tvrzení podporovala, na stůl nepoložil a já tvrdím, že ani nepoloží, protože to prostě není pravda,“ shrnuje Šonka.
Léčba covid-19 se od počátku pandemie zásadně proměnila
Proměny práce praktických lékařů pro dospělé názorně ilustrují to, jak se postupně vyvíjelo poznání o infekci covid-19 i možnostech její léčby. Výsledky různě kvalitních studií přicházely doslova online, stejně tak probíhala jejich prezentace v médiích. Avšak potenciálně nadějná léčba bez potřebné podpory v datech, která spolehlivě prokáží, že se jedná o bezpečnou a účinnou terapii, je pouhou hypotézou, nikoliv postupem, jenž lze plošně používat v klinické praxi. O to důležitější roli mají odborné společnosti, které jsou schopné zhodnotit dostupná data a jejich kvalitu a následně vytvářet i aktualizovat doporučené postupy. To se týkalo i ambulantní péče.
„Praktičtí lékaři, stejně jako většina ostatních zdravotníků, pracovali a pracují na 200 procent. V počátku pandemie jsme byli velmi limitováni nedostatkem ochranných pomůcek a také nedostatkem informací. Postupem času jsme ve spolupráci s ostatními odbornými společnostmi vypracovali doporučené postupy, začali pořádat pravidelné webináře pro praktické lékaře, získali zkušenosti s péčí o pacienty s covid-19,“ přibližuje Ludmila Bezdíčková, členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Zdůrazňuje, že zásadní rolí odborných společností bylo prezentovat postupy vycházející z medicíny postavené na důkazech. Tyto doporučené postupy, včetně doporučení pro ambulantní léčbu pacientů s covid-19, jsou k volně dostupné na webových stránkách Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, tak Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
„V diagnostice a léčbě covid-19 došlo za uplynulé dva roky k ohromnému pokroku a týká se to i ambulantních pacientů,“ upozorňuje Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, který působí jako primář Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. „V prvním roce pandemie jsme nemocné vyzývali, aby zůstali doma v izolaci, snažili se nikoho nenakazit a používali běžné léky v dostatečných dávkách – zejména antipyretika při horečce a antitusika při dráždivém kašli. Hospitalizovaným jsme podávali remdesivir, dexamethason a nízkomolekulární heparin, pro mimonemocniční léčbu jsme žádný specifický lék na covid-19 neměli,“ popisuje.
Zásadní změnou byl příchod monoklonálních protilátek, které byly určeny pro pacienty ve zvýšeném riziku závažného průběhu infekce a významně snižovaly riziku hospitalizace a úmrtí. Od jara 2021 tyto léky dostaly desítky tisíc pacientů. „S nástupem omikronu ztratily monoklonální protilátky účinnost a byly nahrazeny antivirotiky – perorálním molnupiravirem a infuzním remdesivirem v třídenním schématu,“ dodává Dlouhý.
