Meningeální makrofágy v protivirové ochraně CNS
Povrch centrální nervové soustavy (CNS) je chráněný tvrdou mozkovou plenou, meningy, které obsahují meningeální makrofágy (MM). Autoři se zaměřili na roli tkáňově-rezistentních makrofágů v protivirové ochraně CNS. Neonatálně jsou přítomné hlavně MM hlavního histokompatibilního komplexu II– (MHC-II– MM), během vývoje se zvyšuje počet MHC-II+ MM. Tyto bariérové MM reagovaly odlišně na in vivo periferní stimulaci, např. lipopolysacharidem (LPS), SARS-CoV-2 a virem lymfocytární choriomeningitidy (LCMV). Periferní LCMV infekce, která probíhala asymptomaticky, vedla k tranzientní infekci a aktivaci meningů. U myší bez makrofágů, ale se zachovanými mozkovými gliemi, nebo u myší s makrofágovou delecí Stat1 (převodník signálu a aktivátor transkripce 1) nebo Ifnar (interferon-α/β receptor) došlo k rozsáhlému šíření viru do CNS. Po transkraniální farmakologické depleci zaměřené na lokální působení MM vedly k infekci v oblasti meningů a fatální meningitidě. Nízký počet MHC-II+ MM, který je pozorován po výzvě LPS nebo u novorozenců, koreluje s vyšší virovou náloží při infekci. MM tedy chrání před virovou infekcí a mohou představovat cíle pro vývoj léčiv.
https://www.cell.com/immunity/fulltext/S1074-7613(22)00546-5
Rozdílná plasticita a osud mozkových rezidentních a rekrutovaných makrofágů během nástupu a rezoluce neurozánětu
Mikroglie a BAM (border-associated macrophages) jsou rezidentní sebeobnovující se buňky. Autoři sledovali osud mikroglií, BAM a rekrutovaných makrofágů během neurozánětů a během jejich rezoluce. Po infekci Trypanosoma brucei invadují do mozku přes hematoencefalickou bariéru, kterou narušují a dochází k infiltraci monocyty. Pomocí mapování a jednobuněčného sekvenování autoři zjistili, že dochází ke kumulaci mikroglií okolo mozkových komor a expanzi buněk epiplexu. Pokusy s deplecí makrofágů prokázaly, že rezidentní makrofágy podporují počáteční obranu proti parazitům a usnadňují infiltraci monocytů přes mozkovou bariéru. Rekrutované makrofágy odvozené od monocytů převažovaly nad rezidentními makrofágy a vykazovaly vyšší transkripční plasticitu. Navíc exprimovaly geny spojené s antimikrobiální ochranou. Po odeznění nemoci byly rekrutované makrofágy rychle odstraněny a v parenchymu nezůstaly žádné buňky odvozené od monocytů. Rezidentní makrofágy se po infekci postupně vrátily do homeostatického stavu. Dlouhodobé transkripční změny byly nalezeny v mikrogliích a v BAM. Mozkové rezidentní a rekrutované makrofágy mají odlišnou reaktivitu a dynamiku během infekce a během její rezoluce.
https://www.cell.com/immunity/fulltext/S1074-7613(22)00499-X
