Proteomový profil MSC a EV v normoxickém a hypoxickém prostředí
Z kostní dřeně získané mezenchymální stromální buňky (MSC) mají velký terapeutický potenciál. Vystavení hypoxickému prostředí může optimalizovat jejich funkce, protože více reflektuje prostředí, v němž vznikají. Autoři pomocí proteomové analýzy zjišťovali, jaký vliv co do produkce proteinů mají na MSC a jimi produkované extracelulární vezikuly (EV) normoxické a hypoxické podmínky. Buněčná viabilita byla vyšší v hypoxickém prostředí. V tomto prostředí byla zaznamenána naopak nižší bazální respirace, únik protonů a maximální respirace. Nebyl rozdíl v reziduální respiraci a adenosintrifosfátu. Autoři detekovali 2 177 proteinů v obou prostředích, z nichž 147 bylo nalezeno pouze v hypoxickém a 512 pouze v normoxickém prostředí. V EV v obou prostředích bylo identifikováno 718 proteinů, 293 z nich pouze v hypoxickém a 30 pouze v normoxickém prostředí. Jak MSC, tak EV z hypoxického prostředí měly zvýšeně aktivní některé dráhy a biologické procesy, např. glykolýzu, jejich proteiny působily regulačně na imunitní systém a extracelulární matrix. Hypoxické prostředí mění pochody v MSC, jejich přežití, metabolickou aktivitu i funkce.
https://www.isct-cytotherapy.org/article/S1465-3249(22)00783-6/fulltext
Nekompletní chimérismus po transplantaci po myeloablačním režimu a ATG léčbě je rizikovým faktorem pro relaps a chronickou reakci štěpu proti hostiteli
Přínos určování chimérismu po myeloablační transplantaci hematopoetických buněk (HCT) je nejasný, hlavně v případě profylaxe reakce štěpu proti hostiteli pomocí ATG (anti-thymocytový globulin).
Autoři odebrali vzorky 558 pacientům po třech měsících po HCT s ATG profilaxí a určovali chimérismus a jeho vliv na reakci štěpu proti hostiteli. Nekompletní T lymfocytární chimérismus a chimérismus leukemických buněk byl zjištěn u 17 % a 4 % pacientů. Pacienti s nekompletním T lymfocytárním chimérismem měli výrazně vyšší incidenci relapsů (36 vs. 22 %) a nižší incidenci chronické reakce štěpu proti hostiteli v porovnání s pacienty s kompletním chimérismem. Pacienti s nekompletním chimérismem leukemických linií měli vyšší incidenci relapsů (50 vs. 23 %) a vyšší incidenci chronické reakce štěpu proti hostiteli.
Autoři dále zjistili, že na chimérismus má vliv vysoká posttransplantační ATG expozice a non-D+R+ CMV sérostatus. Nekompletní chimérismus je tedy spojený se zvýšeným rizikem relapsů a chronické odpovědi štěpu proti hostiteli. Zdá se, že určování chimérismu by bylo v klinické praxi přínosné.
https://www.isct-cytotherapy.org/article/S1465-3249(22)00744-7/fulltext
