Imunitní bariéru mezi močovým měchýřem a cévami tvoří suburotelové perivaskulární makrofágy, které omezují diseminaci uropatogenů
Močové infekce jsou velmi časté, nejčastěji postihují močový měchýř a neléčené mohou přejít také do vyšších partií močových cest, popř. se mohou uropatogeny krevní cestou diseminovat do systémového řečiště a způsobit sepsi. V této studii se autoři zaměřili na makrofágy nacházející se v suburotelovém perivaskulárním prostoru (spM) v močovém měchýři a to, jakou roli hrají při obraně proti infekcím, hlavně jejich diseminaci. Během první fáze infekce Escherichia coli (UPEC) spM aktivně fagocytovaly UPEC, které se dostaly do oblasti lamina propria a uchovala se tak integrita v oblasti zanícených cév. Následně prošly METózou, při níž se uvolňují „sítě“ obsahující buněčnou DNA a další substance, které mohou působit protimikrobiálně. Tím se dále omezila možnost bakterií prostoupit z močového měchýře do cév. Společně s MET byla uvolněná také matrixová metaloproteináza 13, která podporuje migraci neutrofilů do místa zánětu. Výsledky studie ukazují, že existuje imunitní bariéra mezi močovým měchýřem a cévami, která brání diseminaci uropatogenů do krevního oběhu.
https://www.cell.com/immunity/fulltext/S1074-7613(25)00069-X
Receptor žlučových kyselin FXR podporuje ferroptózu střevního epitelu a následnou dysfunkci ILC3 u novorozenecké nekrotizující enterokolitidy
Nekrotizující enterokolitida (NEC) často postihuje předčasně narozené děti. Mechanismus vzniku však zatím nebyl podrobně popsán. V této studii autoři ukazují na zapojení fibroblastového růstového faktoru 19 (FGF19), který se váže na FXR (farnesoid X receptor), do patogeneze NEC. FGF19 v plazmě totiž koreloval s klinickými parametry NEC, a to jak u dětí, tak v myším modelu. Navíc se prokázalo, že v obou případech je vyšší exprese FXR intestinálními epitelovými buňkami (IEC). V myším modelu se prokázalo, že genetický deficit FXR v IEC může vyvolat remisi NEC. FXR totiž posiluje ferroptózu IEC a během ní se uvolňují látky, včetně lipidových peroxidů, které suprimují sekreci IL-22 lymfoidními vrozenými buňkami typu 3, což exacerbuje NEC. Antagonista FXR mírní NEC. Dále bylo zjištěno, že lipidové peroxidy korelují s FGF19. Výsledky tedy ukazují, že při léčbě NEC by se mohlo zacílit na FXR.
https://www.cell.com/immunity/abstract/S1074-7613(25)00070-6
