Pro přežití Ly6C− je nezbytný C/EBPβ
Transkripční faktor C/EBPβ (transcription factor CCAAT/ enhancer-binding protein β) je výrazně exprimován v monocyto-makrofágové populaci. Jeho role v tvorbě monocytů je ovšem málo známá. V této studii se autoři věnovali postavení C/EBPβ monocytopoezi. Při sledování jednotlivých subpopulací monocytů se ukázalo, že Cebpb mRNA je zvýšeně exprimována v Ly6C− monocytech v kostní dřeni. Počty Ly6C− monocytů jsou výrazně redukovány u Cebpb−/− myší, navíc byl zvýšený obrat monocytů a jejich apoptóza. Dalším krokem bylo vytvořit model, v němž byla způsobena delece Cebpb. To vedlo k zjištění, že monocyty ke své genezi potřebují C/EBPβ. Exprese Csf1r, který kóduje receptor pro makrofágovou kolonii stimulující faktor, byla také výrazně snížena u Cebpb−/− myší. C/EBPβ vazbou na Csf1r podporuje jeho transkripci, a tím i tvorbu a vyzrávání buněk. C/EBPβ je tedy potřebný pro tvorbu a přežití monocytů, minimálně tím, že zvyšuje přepis Csf1r.
http://www.bloodjournal.org/content/130/16/1809
Fáze 1 klinické studie s použitím mbIL21 ex vivo expandovaných od dárce získaných NK buňky po haploidentické transplantaci
Relaps původního onemocnění je častou příčinou selhání léčby alogenní transplantací hematopoetickými kmenovými buňkami (HSCT). Autoři této studie testovali hypotézu, že NK buňky mohou snížit výskyt relapsů leukémie. Vytvořili fázi 1 dávkově eskalační studii dárcovskými expandovanými NK buňkami s membránově navázaným IL21, které podali před a po haploidentické HSCT pacientům s vysoce rizikovými myeloidními malignitami. Primárním cílem bylo určit bezpečnost, účinnost a také maximální tolerovanou dávku. Pacienti měli před transplantací redukovaný režim s využitím melphalanu, po transplantaci dostávali cyklofosfamid k profylaxi GvH nemoci. NK buňky byly v infuzi podány v den -2, +7, +28 před a po transplantaci. NK buňky byly expandovány, aby bylo dosaženo potřebného množství pro 11 pacientů. Byla podána dávka 1 × 105/kg až 1 × 108/kg. Nebyly pozorovány žádné reakce spojené s infuzí nebo dávkou limitovaná toxicita. 7 pacientů mělo 1–2 GvH nemoc, u žádného se nevyvinula 3–4 či chronická GvH. Byl také velmi malý výskyt virových komplikací. 1 pacient zemřel, ale ne v souvislosti s relapsem nemoci. U 1 pacienta došlo k relapsu. Ostatní byli v remisi po celou dobu sledování, tj. medián 14,7 měsíce. NK buněčná rekonstituce přináší pacientům benefity a je bezpečná ve všech použitých dávkách. Snižují riziko relapsu i výskyt GvH.
http://www.bloodjournal.org/content/130/16/1857
