Eozinofily akcelerují patogenezi psoriázy podporou vzniku zánětlivého prostředí, které posiluje infiltraci neutrofily
https://www.jidonline.org/article/S0022-202X(18)31744-5/fulltext
Eozinofily jsou prozánětlivé granulocyty, které jsou zapojeny do patogeneze různých zánětlivých reakcí. Zatím však nebyla popsána jejich role v průběhu psoriázy. V této studii autoři zkoumali zánětlivé znaky eozinofilní buněčné linie EoL-1 a vytvořili také myší model psoriázy. Díky tomu se jim podařilo prokázat, že eozinofily poskytují prozánětlivé signály, které akcelerují patogenezi psoriázy. EoL-1 buňky konstitučně exprimují TLR7, který mediuje akutní a rychle se rozvíjející psoriatický zánět. Aktivace TLR7 v EoL-1 pomocí agonisty R837 vede k sekreci prozánětlivých mediátory, které podporují migraci, aktivaci a přežití neutrofilů. Patogenní potenciál eozinofilů v průběhu psoriázy byl potvrzen také v modelu psoriatických myší s delecí dblGATA. U nich měla nemoc nižší aktivitu, což je možné spojit s deficitem eozinofilů. U wild type myší došlo po stimulaci vyvolávající látkou k zvýšení infiltrace pokožky eozinofily a vzrostou také počty neutrofilů, které převýší eozinofily v kůži, lymfatických uzlinách i slezině. Vzorky z kožních lézí z pacientů s prosiázou měly vyšší koncentraci eozinofilních cytotoxických granulí, což bylo spojené s infiltrací neutrofily. Dle výsledků je možné usuzovat, že eozinofily akcelerují psoriatický zánět podporou vzniku a udržení prozánětlivého prostředí, které vede hlavně k aktivaci neutrofilů.
https://www.jidonline.org/article/S0022-202X(18)31857-8/fulltext
MiR-31 mediuje zánětlivou signalizaci a podporuje reepitelizaci během hojení kožního poranění
Hojení ran je esenciální pro obnovu kožní integrity po poranění. Je složené z hemostázy, zánětu, reepitelizace a remodelační fáze. Úspěšná reepitelizace závisí na proliferaci a migraci epidermálních keratinocytů, vyžaduje redukci v tkáňovém zánětu. Je tedy nutné podrobně zmapovat molekulární mechanismy, které stojí za přechodem od zánětu k reepitelizaci. In vivo zapojení specifických mikroRNA v hojení ran není plně pochopené. Autoři sledovali expresi miR-31, která je silně indukovaná v keratinocytech na okrajích poranění a přímo reguluje aktivitu NF-kapaB a další signální cesty zapojené do zánětlivé fáze hojení. Pro další pokusy byl využit myší model s miR-31 loss-of-function mutací, aby se ověřilo, jak miR-31 ovlivňuje proliferaci a migraci. MiR-31 aktivuje Ras/MAPK signalizaci přímým zacílením na Rasa1, Spred1, Spred2 a Spry4, což jsou negativní regulátory Ras/MAPK signální cesty. KO těchto cílů pomocí miR-31 minimálně částečně zachraňuje oddálenou reepitalizaci rány v pokusech in vitro na keratinocytech s deficitem miR-31. Získané výsledky dokládají, že miR-31 je důležitým buněčně-autonomním mediátorem během přechodu od zánětu k reepitalizaci během hojení ran.
