Sialylovaný IgG indukuje transkripční faktor REST v alveolárních makrofázích, aby chránil před zánětem plic a závažným průběhem chřipkových onemocnění
Většina respiračních virových infekcí probíhá bez většího poškození hostitele. Závažný průběh se dostaví v případě, kdy infekce vyvolá abnormální zánětlivou reakci, která poškodí plicní tkáň. Regulační mechanismy viry vyvolaného zánětu plic v hostitelském organismu nebyly dosud dobře definovány. V této studii se autoři zaměřili na sialylovaný IgG a jeho roli v zánětu vyvolaném virovou infekcí. V myším modelu chřipky bylo prokázáno, že sialylovaný IgG indukuje transkripční faktor REST (repressor element-1 silencing transcription factor), který potlačil reakce řízené nukleárním faktorem κB (NF-κB), čímž zabránil těžkému zánětu plic a ochránil tak plicní tkáň před poškozením. Terapeutické podání rekombinantní sialylované Fc molekuly také vedlo k aktivaci REST a chránilo před závažným průběhem chřipky. Aktivace REST pomocí sialylovaných IgG tak může být strategií v léčbě a prevenci těžkého průběhu onemocnění plic způsobených chřipkovými viry.
https://www.cell.com/immunity/fulltext/S1074-7613(24)00482-5
Prezentace antigenu makrofágy asociovanými s nádorem přivádí T lymfocyty ze stavu vyčerpání progenitorů do stavu terminálního vyčerpání
Terminálně vyčerpané T lymfocyty (Tex) si zachovávají protinádorové cytotoxické funkce, imunoterapeutickou reaktivitu však lépe odráží počty vyčerpaných progenitorových buněk T lymfocytů (Tex prog). V této studii autoři zkoumali intratumorální buněčné interakce, které řídí přechod k terminálnímu vyčerpání T lymfocytů. Definovali metriku, která odráží poměr intratumorálního vyčerpání progenitorů k terminálnímu vyčerpání (PETER) T lymfocytů, který se u solidních nádorů snižuje s progresí nádoru. Pomocí analýzy jednotlivých Tex prog a Tex lymfocytů v glioblastomu autoři odhalili postupný úbytek Tex prog. Dále zjistili, že pro získání fenotypu Tex je nezbytná expozice antigenu. Primárním zdrojem expozice antigenům byly makrofágy asociované s nádorem (TAM), nikoliv nádorové buňky. Ta určovala přechod z Tex prog na Tex. Deplece TAM zvýšila četnost Tex_prog buněk v mnoha modelech nádorů, zvýšila PETER a podpořila reaktivitu na imunoterapii αPD1. Cílené ovlivnění interakcí mezi buňkami TAM a T progenitory a lymfocyty tedy může modulovat odpověď na protinádorovou léčbu.
https://www.cell.com/immunity/fulltext/S1074-7613(24)00541-7
