CD34 kmenové buňky posilují účinnost léčby v případě špatné refrakterní hematopoetické rekonstituce po transplantaci haploidentických kmenových buněk
Nedostatečná hematopoetická rekonstituce (PHR), špatná funkce graftu (PGF) a prolongovaná izolovaná trombocytopenie (PT) jsou život ohrožující komplikace po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT). V této studii se autoři zaměřili na možnost využití CD34+ kmenových buněk (KB), které by mohly posílit uchycení a funkce graftu po HSCT. Vytvořili retrospektivní studii, v níž bylo 27 pacientů s refrakterní PHR (5 s primární PGF, 17 se sekundární PGF a 5 s PT) kteří byli léčení dárcovskými KB. Sledovala se hematopoetická odpověď, incidence reakce štěpu proti hostiteli a přežití. Od HSCT byl medián diagnostikování PHR 63 dní a medián aplikace KB 456 dní. U 15 pacientů došlo k hematologické odpovědi. U těchto pacientů došlo k obnově absolutního počtu neutrofilů v mediánu 15 dní, k rekonstituci erytroidní buněčné řady v mediánu 18 dní a v případě trombocytů byl medián 22 dní. Pacienti, kteří během léčby KB onemocněli akutní infekcí, měli horší hematologickou odpověď na léčbu. Míra mortality byla výrazně nižší u pacientů, kteří dosáhli kompletní hematologické odpovědi. Výsledky studie ukazují, že aplikace vybraných CD34 kmenových buněk může být efektivní v případě refrakterní PHR po haploidentické HSCT.
https://www.isct-cytotherapy.org/article/S1465-3249(25)00091-X/abstract
Incidence, rizikové faktory a stav pacientů s prolongovanou izolovanou trombocytopenií po haploidentické transplantaci z důvodu aplastické anémie
Primární prolongovaná izolovaná trombocytopenie (PT) je častou komplikací po haploidentické transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT). V této studii autoři zjišťovali incidenci, prognostický vliv a rizikové faktory pro vznik PT u pacientů s aplastickou anémií, kteří podstoupili HSCT. V retrospektivní studii bylo 502 pacientů. Kumulativní incidence primární PT byla 7,6 % a výrazně korelovala se zhoršeným zdravotním stavem po HSCT, sníženým 5letým celkovým přežitím bez selhání HSCT. U pacientů s PT byla také častěji přítomná reakce štěpu proti hostiteli. Mezi rizikové faktory PT patřily předtransplantační transfúze červených krvinek ≥40 jednotek, mateřský dárce, infuze CD34+ buněk <2 × 10⁶/kg, akutní rekce štěpu proti hostiteli stupně II–IV a refrakterní cytomegalovirová viremie. Model stratifikace rizika zahrnující tyto faktory prokázal diskriminační schopnost, přičemž primární incidence PT vzrostla z 2,3 % (nízké riziko: 0 faktorů) na 6,9 % (střední riziko: 1–2 faktory) a 31,7 % (vysoké riziko: 3–5 faktorů). Studie tedy ukazují, že primární PT je špatný prognostický faktor a existují rizikové faktory, které zvyšují její incidenci.
https://www.isct-cytotherapy.org/article/S1465-3249(25)00683-8/abstract
