http://jem.rupress.org/content/215/4/1169
Periferní T regulační lymfocyty a γδ T mají rozdílnou roli v patogenezi na léky rezistentní dětské epilepsie
Patofyziologie na léky rezistentní epilepsie není známá. Flow cytometrická analýza prozánětlivých leukocytů v resekované mozkové tkáni 29 dětských pacientů s genetickou (fokální kortikální dysplazie) nebo získanou (encefalomalácie) epilepsií prokázala, že tkáň je infiltrována myeloidními buňkami a paměťovými CD4+ a CD8+ T lymfocyty. V epileptogenních lézích byl také vyšší počet γδ T lymfocytů, které produkují IL-17 a GM-CSF. Jejich počet pozitivně koreloval s vážností nemoci. Naopak negativní korelace mezi vážností nemoci a počtem buněk se projevil u Treg. V modelu epilepsie u γδ T a IL-17RA deficitních myší došlo ke zmírnění nemoci, stejně tak u myší, které dostaly Treg. U myší s deplecí Treg se průběh zhoršil. Navíc se autorům podařilo prokázat, že IL-17 i GM-CSF zvyšují excitabilitu neuronů.
http://jem.rupress.org/content/215/4/1187
CDK2 inhibitory jako možná terapie ztráty sluchu po podávání platinových preparátů
Ztráta sluchu má mnoho příčin, jednou z nich je u léčba cisplatinou. Autoři provedli screening 4385 malých molekul v kochleární buněčné linii a identifikovali 10 látek, které chrání přes toxicitou cisplatiny u myší. Mezi nimi byl i kenpaullon, tj. inhibitor kináz včetně cyklin-dependentní kinázy 2. Podáním látky dochází k ochraně sluchu také u krys, které byly vystaveny velkému hluku, i těch, které dostávaly cisplatinu. Stejně tak CDK2 deficitní myši byly chráněné před poškozením sluchu. Dochází ke snížení tvorby kyslíkových radikálů mitochondriemi. CDK2 má tedy propaptotickou funkci v postmitotických kochleárních buňkách a je možné na ni léčebně cílit.
