Antigen prezentující autoreaktivní B lymfocyty aktivují regulační T lymfocyty a potlačují autoimunitní artritidu u myší
B lymfocyty procházejí několika koly selekce, aby se eliminovaly potenciální patogenní autoreaktivní klony. V této studii se autoři zaměřili na pozitivní selekci, která je sice dobře popsána u T lymfocytů, ale její popis u B lymfocytů chybí. Ke sledování autoreaktivních B lymfocytů C1-B použili unikátní tetramery COLII (epitopy na kolagenu typu II). Adoptivní transfer C1-B na zvířecích modelech vedl k supresi artritidy nezávisle na produkci IL-10. Jednobuněčné sekvenování odhalilo signaturu zpracování a prezentace antigenu, včetně indukce exprese CD72 a CCR7. C1-B prezentovaly COL2 T lymfocytům a indukovaly expanzi T regulačních buněk. Tento protizánětlivý efekt potlačila blokáda CD72. Výsledky tedy naznačují, že autoreaktivní antigenně specifické naivní B buňky navozují toleranci proti vlastním antigenům u infiltrujících T lymfocytů a brání tak rozvoji tkáňově specifického autoimunitního zánětu.
Kumulace cholesterolu v lysozomech makrofágů podporuje vznik jaterní fibrózy v modelu myší nealkoholické hepatosteatózy
Kumulace lipotoxických lipidů, jako je volný cholesterol, indukuje smrt hepatocytů a následně rozvoj zánětu a jaterní fibrózy u nealkoholické hepatosteatózy (NASH). V této studii se autoři zaměřili na mechanismus, který za zánětem a fibrózou stojí. Důležitou roli v tomto patologickém procesu hrají makrofágy. Autorům se podařilo prokázat, že jejich aktivitu ovlivňuje nadbytek pohlceného cholesterolu v lysozomech. β-cyklodextrin polyrotaxan (βCD-PRX) je molekula, která uvolňuje cholesterol z lysozomů. Její aplikace vedla ke zmírnění kumulace cholesterolu a profibrotické aktivace makrofágů, které se nacházely v okolí mrtvých hepatocytů a krystalů cholesterolu. To vedlo také k supresi jaterní fibrózy v myším modelu NASH. Při in vitro experimentech se zjistilo, že cholesterolem indukovaný lysozomální stres spouští profibrotickou aktivaci makrofágů.
