BRCA-1 stojí za narušenou regenerací ledvin po jejich poranění
Narušení obnovy tkáně po ledvinném tubulárním poranění vede k vzniku intersticiální fibrózy, která následně vyústí v chronickou ledvinnou nemoc (CKD). Dysfunkční odpověď na poškození DNA se zvyšuje u pacientů s CKD i v myších modelech CKD. Delece exonu 11 v Brca1 (spojený s nádory prsu) v buňkách proximálního tubulu (PTC) myší, jimž byly poškozeny tubuly, byla spojená s redukcí počtu senescentních buněk. Snížila se také produkce prozánětlivých profibrotizačních cytokinů, což ochránilo ledviny před fibrotizací po poškození. V pokusu in vitro byly lidské buňky ledvinných tubulů vystaveny cisplatině. Buňky s nižší expresí BRCA1 snáze podléhaly apoptóze a snížila se také produkce IL-6 a dalších faktorů podporujících fibrózu. Výsledky tedy ukázaly, že BRCA1 reguluje nemaligní odpověď na poškození ledvin a je riziková pro vznik ledvinné fibrózy.
Dendritické buňky odvozené z monocytů CD301b+ zprostředkovávají rezistenci vůči radioterapii
Monocyty infiltrující nádory nabývají různých fenotypů, které mají přímý vliv na výsledky protinádorové terapie. V této studii autoři zjistili, že rezistence k radioterapii byla ovlivněna kumulací monocytů derivovaných z dendritických buněk (moDC). Tyto buňky exprimovaly povrchový znak CD301b a měly kapacitu podporovat tvorbu regulačních T lymfocytů (Treg). Deplece moDC vedla ke snížení tvorby Treg a zlepšila výsledky radioterapie. Autoři dále zjistili, že za kumulaci moDC mohla zvýšená produkce GM-CSF (růstového faktoru stimulujícího granulocytární a makrofágovou kolonii), která se zvýšila po radioterapii a producenty GM-CSF byly k léčbě rezistentní nádorové buňky.
