http://www.jidonline.org/article/S0022-202X(17)32757-4/fulltext
MicroRNA-132 má terapeutický potenciál v léčbě chronických ran
Chronické nehojící se rány jsou značným zatížením jak pro pacienta, tak i finance ve zdravotnictví. Hledají se tedy možnosti, jak efektivně podpořit hojení těchto ran. Autoři zjistili, že v ulcerózních lézích diabetiků typu II je snížená exprese miRNA-132 v porovnání s normálně se hojící ránou. Při pokusech na myších se zjistilo, že „doplnění“ miRNA-132 (i.v. podání) vede k akceleraci hojení, jejímu uzávěru, zvýšené proliferaci keratinocytů a redukci zánětu. miRNA-132 se totiž zapojuje do signálních cest, které zahrnují NF-kappaB, NLR, TLR, TNF alfa atd. K hojení může pomoci i topicky aplikovná miRNA-132 ve formě liposomů, kdy dochází k reepitelizaci. Tyto poznatky by mohly být dále využity v klinických studiích, aby se dostaly do praxe.
http://www.jidonline.org/article/S0022-202X(17)31819-5/fulltext
Vγ4 γδ T lymfocyty jsou časným zdrojem IL-12A a akcelerují rejekci kožního štěpu
Aktivované γδ T lymfocyty jsou známé tím, že akcelerují rejekci alograftu. Přesný mechanismus, jakým toto způsobují, zatím nebyl znám. Autoři se zaměřili na rezidentní γδ T lymfocyty a jejich subsety Vγ5 (epidermis, Vγ1 a Vγ4 (dermis) v souvislosti s rejekcí graftu. Ze sledovaných subsetů se do rejekce graftu nejvíce zapojují Vγ4 T lymfocyty, a to vlivem časné produkce IL-17A v místě transplantátu, která vede k akumulaci zralých dendritických buněk v drénujících lymfatických uzlinách a následně jsou tak aktivovány i αβ T lymfocyty.
