GNAQ/GNA11 mozaicismus je spojený s abnormálními sérovými hladinami vápníku a mikrovaskulární neurokalcifikací
Mozaikové mutace v genech GNAQ nebo GNA11 jsou zodpovědné za řadu nemocí, včetně Sturge-Weberova syndromu a phakomatosis pigmentovascularis s dermální melanocytózou. Navíc jsou přítomné středně velké neurovaskulární kalcifikace a postnatální neurologická deteriorace. V této studii bylo 42 dětí a autoři se zaměřili na metabolismus vápníku. Celkem 74 % pacientů mělo abnormality v metabolismu vápníku. Nejčastěji se jednalo o střední snížení sérových hladin ionizovaného vápníku nebo vysoké hodnoty parathormonu. Nižší hodnoty ionizovaného vápníku byly spojené se záchvaty. DEXA sken nezjistil žádné odchylky u pacientů s hypokalcemií. Neurohistologie od pacientů, kteří podstoupili chirurgický zákrok z důvodu epilepsie, odhalila intravaskulární i perivaskulární a intraparenchymovou kalcifikaci a intraparenchymovou mikrovaskulární nemoc. Neuroradiologie odhalila progresivní vznik depozit vápníku.
Tyto nálezy naznačují, že ukládání vápníku v mozku pacientů s mozaikou GNAQ/GNA11 nemusí být nespecifickým příznakem poškození, jak se dříve předpokládalo, ale může naopak odrážet centrální postnatální patologický proces.
https://www.jidonline.org/article/S0022-202X(23)02604-0/fulltext
β-karbolin harmin má ochrannou imunomodulační roli u nehojící se kožní formy leishmaniózy
Kožní forma leishmaniózy postihuje celosvětově cca 1 milion lidí ročně. Konvenční terapie cílí na parazita, ale do popředí se dostává možnost modulace imunitního systému. V této studii autoři zjišťovali efekt β-karbolinu harminu (ACB1801) na imunitní systém u infekcí vyvolaných Leishmania major. V in vitro části studie byl ACB1801 přidáván ke kulturám z imunitních buněk s parazity. To mírně snížilo množství parazita v hostitelských makrofázích. Nakažené dendritické buňky navíc zvýšeně exprimovaly hlavní histokompatibilní komplex II (MHC II) a kostimulační molekuly. V in vivo části studie na myších infikovaných parazitem vedla monoterapie ACB1801 k redukcí lézí a snížení parazitární zátěže. Efekt byl srovnatelný s amfotericinem B. Transkriptomovou analýzou se zjistilo, že ACB1801 má skutečně imunomodulační účinky a zvyšuje produkci TNF-α, IFN-γ a MHC II v drénujících uzlinách. Pomocí flow cytometrie bylo zjištěno zvýšení frekvence ochranných T lymfocytů CD4+IFN-γ+TNF-α+ a snížení frekvence imunosupresivních IL-10+FoxP3− T lymfocytů v drénujících uzlinách. Výsledky naznačují, že ACB1801 by samostatně či v kombinaci s další terapií mohl pomoci léčit kožní leishmaniózu.
https://www.jidonline.org/article/S0022-202X(23)02968-8/abstract
