Identifikování potenciálních cílů pro léčbu keloidů
Keloidy jsou kožní fibrotická onemocnění vznikající jako reakce na poranění. Jejich léčba je často neúčinná, navíc mívá vedlejší účinky. Je proto nezbytné nalézt nové možnosti léčby. Autoři se snažili nalézt vhodné kandidátní geny, na které by se mohla zaměřit léčba za pomoci dat z databáze deCODE a "The Druggable Genome and Support for Target Identification and Validation in Drug Development" a dat z GWAS (genomic-wide associated study) studie keloidů. Podařilo se identifikovat sedm genů a jejich produktů, na které by se mohlo v léčbě zacílit. Jednalo se o Hedgehog-interagující protein, neurotrimin (NTM), kalikrein B1 a CRIPTO, které vykazovaly pozitivní korelaci s keloidy, a plexin C1 (PLXNC1), sekretogranin 3 a destičkami produkovaný růstový faktor D (PDGFD), které vykazovaly negativní korelace. V kombinaci s daty jednobuněčného RNA sekvenování byly NTM, PLXNC1 a PDGFD vysoce exprimované ve fibroblastech. NTM vykazoval významné zvýšení u keloidů ve srovnání s normálními jizvami. V souladu s analýzou byla pozorována vyšší úroveň proteinové exprese NTM v keloidech ve srovnání s normální kůží. Identifikované proteiny mohou být atraktivními cíli léčiv pro léčbu keloidů se zvláštním důrazem na NTM.
https://www.jidonline.org/article/S0022-202X(24)00388-9/fulltext
RNA terapie kožních névů s přítomnosti onkogenního NRAS
RAS proteiny regulují buněčné dělení, diferenciaci a apoptózu. Onkogenní varianty RAS (NRAS) mohou iniciovat vznik a progresi nádorových onemocnění. Mohou přispět k přeměně benigních lézí do nádorových, tj. melanocytové névy, uzly ve štítné žláze či polypy ve střevech. V předešlých studiích se ukázalo, že zacílit na RAS gen a snížit tak riziko nádorů je velmi složité. Autoři k tomu využili interferující RNA a díky ní došlo k výrazné redukci exprese ARL6IP1, což je inhibitor apoptózy vyvolané endoplazmatickoretikulárním stresem. Ten nikdy předtím nebyl spojen s NRAS. Dále bylo zjištěno, že malá interferující RNA spouští v primárních buňkách apoptotickou kaskádu. Pro pokusy in vivo byla malá interferující RNA zabalena do lipidové nanočástice, která dopravila RNA na místo určení v myším modelu lidských melanocytických névů a výsledkem bylo knockoutování variant NRAS. Tento postup by tedy mohl být využit v léčbě benigních tumorů, které exprimují NRAS a je riziko, že se maligně zvrhnou.
https://www.jidonline.org/article/S0022-202X(24)00449-4/fulltext
