http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1703327
Myeloablativní autologní transplantace kmenových buněk u těžké sklerodermie
I přes současné terapeutické možnosti je difuzní kožní systémová sklerodermie pro pacienta devastující. Autoři porovnávali účinnost myeloablativní CD34+ autologní transplantace kmenových buněk s imunosupresí cyklofosfamidem u pacientů se sklerodermií. 36 pacientů podstoupilo transplantaci, 39 bylo léčeno cyklofosfamidem. Pacienti byli sledováni 54 měsíců. Prokázala se vyšší účinnost transplantace v hodnocených parametrech 67 % vs. 33 %. 54měsíčního „nezhoršení“(přežití bez respiračního, renálního či srdečního selhání) bylo dosaženou 79 % pacientů po transplantaci a u 50 % pacientů s cyklofosfamidem. Celkové přežití po 72 měsících bylo 86 vs. 51 %. Úmrtnost spojená s léčbou byla 3% po 54 měsících, 6% po 72 měsících vs. 0% u pacientů s cyklofosfamidem. Autologní transplantace kmenových buněk po myeloablaci má pro pacienty dlouhodobé efekty.
http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1615208
Studie s použitím transferu kontralaterálního sedmého krčního nervu u spastické paralýzy horní končetiny
Spastická paralýza končetin způsobuje dlouhodobé omezení. Autoři sledovali, zda by graftování kontralaterálního C7 nervu z neparalyzované strany na stranu paralyzovanou bylo vhodnou terapií, když došlo ke spastické paralýze vlivem chronického cerebrálního poranění.
36 pacientů s unilaterální paralýzou horní končetiny déle než 5 let podstoupilo transfer C7 nervu + rehabilitaci, nebo podstoupilo pouze rehabilitaci.
Po 12 měsících Fungl-Meyer skore v paralyzované končetině u pacientů s operací bylo 17,7 z pacientů pouze s rehabilitací 2,6 (čím vyšší číslo, tím lepší funkce končetiny, škála 0‒66). Dle modifikované Ashworth škály byly pouze malé rozdíly v oblasti palců. Transkraniální magnetická stimulace a funkční zobrazení ukázalo konektivitu mezi ipsilaterální hemisférou a paralyzovanou končetinou. Přenos nervu u pacientů s unilaterální paralýzou horní končetiny způsobenou poškozením mozku je spojen s vyšším zlepšením funkce a redukci spasticity než pouhá rehabilitace. Dochází ke vytvoření spojení mezi ipsilaterální cerebrální hemisférou a paralyzovanou končetinou.
