Léčba dětí s difuzním vnitřním pontinním gliomem intranádorovou infuzí onkolytického viru DNX-2401
Dětští pacienti s difuzním vnitřním pontinním gliomem (DIPG) mají velmi špatnou prognózu. V této studii autoři testovali léčbu onkolytickým adenovirem DNX-2401 u 12 pacientů s nově diagnostikovaným DIPG. Pacientům byla aplikována intranádorová infuze s virem a následně proběhla radioterapie (11 pacientů). Primárním výstupem byla bezpečnost a vedlejší účinky virové terapie, sekundárním výstupem byl vliv terapie na celkové přežití a kvalitu života. Mezi nejčastější vedlejší účinky patřily bolesti hlavy, nevolnosti, zvracení a únava. U dvou pacientů se objevila hemiparéza nebo tetraparéza. Pacienti byli sledováni v mediánu 17,8 měsíce a během této doby došlo dle snímků z magnetické rezonance k redukci velikosti nádoru u 9 pacientů. Částečná odpověď byla zachycena u 3 pacientů a u 8 pacientů došlo ke stabilizaci nemoci. Medián přežití byl 17,8 měsíce. V době přípravy tohoto článku byli 2 pacienti stále naživu. Jeden pacient byl 38 měsíců bez progrese. Intranádorová infuze onkolytického viru DNX-2401 následována radioterapií vede ke změnám T lymfocytární aktivity, redukci nebo stabilizaci velikosti nádoru, ale je také spojená s nežádoucími účinky.
https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2202028
Restrikce nitrožilních tekutin u pacientů se septickým šokem na JIP
U pacientů se septickým šokem je doporučováno podávat nitrožilně tekutiny. Vyšší objemy tekutin však mohou být pro pacienty poškozující. Autoři sledovali efekt restrikce nitrožilních tekutin podávaných pacientům na jednotkách intenzivní péče (JIP) v septickém šoku. Studie se účastnilo 1 554 pacientů. Celkem 770 pacientů dostalo nižší objem tekutin (medián 1 798 ml) a 784 pacientů standardní objem (medián 3 811 ml). Výstupem byla úmrtí během 90 dní po randomizaci. Během 90 dní zemřelo 323 ze 764 (42,3 %) pacientů na restrikčním režimu a 329 ze 781 (42,1 %) pacientů na standardním režimu. Závažné komplikace se objevily u 221 ze 751 (29,4 %) pacientů na restrikčním režimu a u 238 z 772 (30,8 %) pacientů na standardním režimu. Výsledky ukazují, že u pacientů se septickým šokem restrikce podávání nitrožilních tekutin nepřináší žádné výhody v porovnání se standardním režimem.
https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2202707
