Empagliflozin po akutním infarktu myokardu
Emapgliflozin (emp) zlepšuje stav kardiovaskulárního systému u pacientů se selháváním srdce a diabetem typu II a pacientů s chronickým postižením ledvin. V této studii se autoři zaměřili na bezpečnost a účinnost podávání emp pacientům po akutním infarktu myokardu (AMI). Ve studii byli pacienti rozdělení do dvou skupin. Jedna skupina (3260 osob) dostávala ke standardní léčbě 10 mg/den emp a druhá (3262 osob) placebo. Doba sledování byla v mediánu 17,9 měsíců. K první hospitalizaci v době sledování pro srdeční selhání nebo spojené s úmrtím došlo u 267 (8,2 %) pacientů ve skupině s emp a u 298 (9,1 %) pacientů s placebem. Pokud se autoři zaměřili pouze na první hospitalizaci, tak ta proběhla u 118 (3,6 %) pacientů s emp a 153 (4,7 %) pacientů s placebem. Ve skupině s emp zemřelo 169 pacientů (5,2 %) a178 (5,5 %) úmrtí bylo zaznamenáno ve skupině s placebem. Nežádoucí účinky spojené s léčbou byly mezi skupinami shodné. Výsledky tedy ukazují, že přidání empagliflozinu k léčbě pacientů po akutním infarktu myokardu nevede ke snížení výskytu sledovaných komplikací.
https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2314051
Léčba CD7 CART a alogenními HSCT bez profylaxe nemoci štěpu proti hostiteli
Pacienti s relabujícími nebo refrakterními hematologickými malignitami mají velmi špatnou prognózu. Šancí by mohla být léčba pomocí imunitních buněk (T lymfocytů) s chimérickým receptorem CAR (CART). V této studii autoři v léčbě pacientů s CD7 pozitivní leukemií nebo lymfomem použili CD7 CART společně s podáním haploidentických hematopoetických kmenových buněk (HSCT). Léčba byla v režimu CD7 CART a po navození remise podáním HSCT bez myeloablace a profylaktické terapie zabraňující vzniku nemoci štěpu proti hostiteli. Ve studii bylo 10 pacientů, u všech došlo po léčbě CD7 CART ke kompletní remisi s nekompletní hematopoetickou obnovou a 4. stupněm pancytopenie. Po HSCT došlo k úmrtí jednoho pacienta po 13 dnech na septický šok s encefalitidou. U osmi pacientů bylo dosaženo plného dárcovského chimérismu a u jednoho pacienta došlo k autologní hematopoéze. U třech pacientů došlo k rozvoji nemoci štěpu proti hostiteli grade 2. Medián sledování byl 15,1 měsíce po CART terapii. Šest pacientů bylo na konci sledování v remisi a u dvou došlo k relapsu CD7 negativní leukémie. Jeden pacient zemřel na septický šok po 3,7 měsících. Jednoleté přežití bylo 68 % a jednoleté přežití bez nemoci bylo 54 %. Výsledky ukazují, že léčba kombinací CD7 CART a HSCT je u pacientů s relabujícími nebo refrakterními lymfomy a leukémiemi bezpečná a může být dosaženo dlouhodobé remise.
