Pacienti užívající benralizumab, dupilumab nebo mepolizumab mají nižší postvakcinační imunitu po vakcinaci proti SARS-CoV-2
Biologická léčba se v praxi využívá stále častěji, neboť je velmi efektivní. V této studii se autoři zaměřili na vztah mezi biologiky, která se používají při léčbě astmatu a dalších podobných patologií, tj. inhibitory IL-4 a IL-5 signálních cest, a efektivitou očkování proti SARS-CoV-2 s použitím mRNA vakcíny. Do studie bylo zařazeno 57 pacientů užívajících biologickou léčbu (benralizumab, dupilumab nebo mepolizumab) a 46 kontrol. Autoři zjistili, že pacienti na biologické léčbě měli nižší titry protilátek proti viru, které vykazovaly nižší neutralizační kapacitu proti pseudoviru i živému viru. Pacienti měli po šesti měsících od vakcinace také nižší počty B a CD8 T lymfocytů specifických pro S protein viru. Autoři provedli také podskupinovou analýzu a zjistili, že lidé s astmatem s biologickou léčbou měli protilátky s nižší neutralizační kapacitou proti pseudoviru než ostatní pacienti na biologické léčbě. Výsledky tedy ukazují, že biologická léčba snižuje imunitní odpověď na vakcinaci proti SARS-CoV-2.
https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(24)00420-2/fulltext
Asociace mezi polymorfismy na chromozomu 17q12-q21 a rhinovirem indukovanou interferonovou odpovědí
Jednonukleotidové polymorfismy (SNP) v genech na chromozomu 17q12-q21 jsou spojené s nástupem astmatu a rhinovirem indukovaného sípání v dětském věku. Autoři zjišťovali, zda jsou rizikové alely 17q12-q21 spojené s narušenou interferonovou odpovědí na infekci rhinovirem. Během stimulace periferních mononukleárů pomocí různých druhů rhinovirů se podařilo najít pět SNP (rs9303277, rs11557467, rs2290400, rs7216389, rs8079416), které byly výrazně spojené s produkcí IFNβ indukovanou rhinovirem A1 (RVA1). U osob s alelami, které jsou rizikové pro vznik astmatu, bylo po stimulaci RVA1 zachyceno snížení produkce IFNβ. V produkci IFNα a CXCL10 asociace zachyceny nebyly. Dále se zjistilo, že nízká hladina IFNβ, indukovaná RVA1, je silně asociovaná s homozygozitou pro SNP na alelách spojených s astmatem. I perzistentní sípání u dětí má spojitost s geneticky podmíněnou sníženou produkcí IFNβ po stimulaci RVA1. Výsledky tedy ukazují, že polymorfismy na chromozomu 17q12-q21 jsou spojeny s redukovanou produkcí IFNβ po stimulaci rhinovirem.
https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(24)00269-0/fulltext
