Vliv podtříd a alotypů lidských IgG na aktivaci komplementu
Aktivace komplementu je možná skrz klasickou či alternativní cestu. Do klasické jsou zapojeny IgG protilátky, na které cílí složka komplementu C1 a spouští komplementovou kaskádu. Síla interakce a aktivace komplementu je dána strukturou protilátek, včetně izotypů, podtřídy a glykosylace. Autoři zjišťovali vazbu komplementu, vznik depozit a na komplementu závislou cytotoxicitu (CDC) 27 známých IgG alotypů s anti-trinitrofenylovou specificitou. Rozdíly v aktivaci komplementu mezi alotypy v podtřídách IgG1, IgG3 a IgG4 byly minimální, vyšší rozdíl byl u IgG2. Alelová varianta IGHG2*06 obsahuje unikátní umístění serinu na pozici 378 v CH3 doméně a má nižší schopnost aktivovat komplement a CDC v porovnání s dalšími polymorfismy v IgG2. Rozdíly v buněčné lýze byly také mezi IgG1 a IgG3. IgG3 byla účinnější v navození buněčné lýzy u vybraných typů buněk. Autoři dále porovnávali vlastnosti IgG1 a IgG3 za různých podmínek a zjistili, že koncentrace antigenu a délka vazby na protilátky mají vliv na aktivitu CDC. Výsledky tedy ukazují, že existují rozdíly v aktivaci komplementu a CDC v rámci podtříd IgG.
Tr1 lymfocyty suprimují Th17 lymfocyty v průběhu glomerulonefritidy
Tr1 regulační lymfocyty jsou periferně indukované a neexprimují Foxp3, což je typické pro centrální regulační lymfocyty Treg. Vyznačují se expresí IL-10, CD49b a LAG-3. Dle studií jsou schopné suprimovat aktivitu Th1 a Th17 lymfocytů ve střevě. Tyto dva lymfocytární subsety jsou zapojeny také do patogeneze glomerulonefritid (GN), které mají autoimunitní původ. Autoři vytvořili myší model GN a zjistili, že během progrese nemoci infiltrovaly ledvinnou tkáň Foxp3 negativní CD4+ T lymfocyty produkující IL-10. Pomocí jednobuněčného RNA sekvenování autoři zjistili, že se jedná o Tr1 subset, který ex vivo vykazoval silnou tlumivou aktivitu vůči dalším imunitním buňkám a měl také protektivní roli v progresi GN. Autorům se také podařilo identifikovat Tr1 lymfocyty v ledvinách pacientů s GN a definovat jejich transkripční profil.
