Aplikace gelu z trombocytů získaných z pupečníkové krve v léčbě kožních vředů v důsledku chronické reakce štěpu proti hostiteli u dětí
Alogenní transplantace kostní dřeně (HSCT) je spojená s rizikem vzniku chronické reakce štěpu proti hostiteli (GvHD), která výrazně zvyšuje morbiditu i mortalitu pacientů. Léčba GvHD je náročná, a ne vždy úspěšná. Postižena může být např. pokožka, což je spojené se vznikem sklerotizace kůže a vředů. Plazma bohatá na trombocyty (PRP) má vysokou koncentraci růstových faktorů a molekul podporujících angiogenezi, má tedy regenerační potenciál.
V této studii autoři hodnotili bezpečnost a účinnost aplikace gelu s PRP, který byl aplikován na kožní vředy vzniklé v rámci GvHD. Do studie bylo zařazeno 16 děti. Na některé vředy byla aplikována standardní léčba a na některé gel s PRP. Náplasti byly aplikovány 6krát. Během léčby byly děti pravidelně kontrolovány. Již po 15 dnech bylo patrné zlepšení stavu, tj. zmenšení velikosti vředů. Toto zlepšení bylo výraznější u vředů, na které byl použit gel s PRP. Na konci studie došlo u dětí s gelem s PRP ke zmenšení vředu o více než 50 % u 14 vředů (šest se zcela vyhojilo), zatímco u dětí, které byly na standardní léčbě, došlo k alespoň 50% zlepšení pouze u jednoho vředu. Nebyly zachyceny žádné lokální ani systémové negativní účinky léčby. Léčba kožních komplikaci v rámci GvHD pomocí gelu s PRP je tedy účinná a bezpečná.
https://www.astctjournal.org/article/S2666-6367(24)00366-X/abstract
Porovnání efektu hematopoetických kmenových buněk od starších příbuzných vs. mladších nepříbuzných dárců v léčbě starších příjemců s akutní myeloidní leukémií a myelodysplastickým syndromem
U pacientů s krevními malignitami se preferuje transplantace od vyhovujících příbuzných dárců, ale s věkem pacienta roste také věk těchto potenciálních dárců, hlavně sourozenců.
V této studii autoři zjišťovali, zda má u starších osob s akutní myeloidní leukémií (AML) nebo myelodysplastickým syndromem (MDS) lepší výsledek transplantace hematopoetických kmenových buněk od mladšího nepříbuzného dárce nebo staršího příbuzného dárce. Ve studii bylo 499 pacientů ve věku 60 až 70 let. Tito podstoupili transplantaci kostní dřeně buď od příbuzného dárce 50 let či staršího (MRD), nebo nepříbuzného dárce 35 let a mladšího (MUD). Celkem 360 pacientů dostalo MUD graft a 139 MRD graft. Pacienti byli sledování v mediánu 53 měsíců (9 až 147). Čtyřleté přežití bez progrese nemoci bylo 40 % u pacientů s MRD a 41 % u pacientů s MUD. Čtyřleté celkové přežití bylo 50 % a 44 % bez rozdílu mezi nerelapsovou mortalitou, relapsy nebo reakcemi štěpu proti hostiteli. Zdá se tedy, že u starších příjemců je efektivita štěpu od staršího příbuzného dárce srovnatelná se štěpem od mladšího nepříbuzného dárce.
https://www.astctjournal.org/article/S2666-6367(24)00375-0/abstract
