Evropská komise chce účinněji snižovat riziko rezistence vůči antibiotikům

Zachovat účinnost existujících antibiotik, najít nové diagnostické a terapeutické metody či podpořit výzkum a vývoj nových léčiv. To jsou hlavní cíle nové iniciativy Evropské komise, která má přispět k řešení stále narůstajícího problému s antimikrobiální rezistencí, tedy odolností bakterií vůči některým lékům, především antibiotikům. V posledním čtvrtletí tohoto roku, shodou okolností během českého předsednictví v Radě EU, tak plánuje eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová předložit ministrům zdravotnictví k diskusi a schválení sadu nových doporučení, kterými by se země EU měly v příštích letech řídit.

V současné době se rozbíhají rozsáhlé přípravné práce, které zahrnují mimo jiné zpracování analýzy účinnosti současných opatření, zhodnocení výsledků probíhajících projektů financovaných z unijních peněz nebo rozsáhlé konzultace s širokou veřejností, a to odbornou i laickou.

Co se týče posledního bodu, tak právě minulý týden vyhlásil Brusel k tomuto tématu tzv. veřejnou konzultaci. To znamená, že až do 24. března může kdokoli zasílat Evropské komisi své návrhy, rady a doporučení, co by se dalo na úrovni EU dělat a zlepšit.

33 tisíc mrtvých za rok jen v EU

Antimikrobiální rezistence představuje stále větší problém, a to nejen v Evropě, ale i v globálním pohledu. Předpokládá se, že pokud by nebyla v nejbližších letech přijata žádná protiopatření, tak do roku 2050 by antimikrobiální rezistence celosvětově způsobila každý rok až 10 milionů úmrtí. Jen v Evropské unii podle odborných odhadů z roku 2015 stojí za zhruba 33 tisíc úmrtími ročně a ztráty pro zdravotnické systémy dosahují zhruba 1,1 miliardy eur ročně.

Na vině je především nevhodné používání antibiotik u lidí a zvířat a také nedostatečná hygiena ve zdravotnických zařízeních. Nepomáhá ani současná úroveň globalizace, která usnadňuje šíření rezistentních bakterií. Stagnuje též výzkum a vývoj nových antibiotik, které by mohly účinněji bojovat s patogeny, jež jsou vůči lékům již rezistentní.

Spolupráce zemí EU na tomto poli není nicméně žádnou novinkou. Naposledy byl v roce 2017 přijat společný akční plán s řadou konkrétních kroků a úkolů. Země EU se mohou také inspirovat unijními pokyny pro střídmé používaní antibiotik u lidí i zvířat. V současné době je však potřeba podle Evropské komise dát této spolupráci nový impuls, lepší koordinaci a nové priority. Ty by měly zahrnout mimo jiné nové metody rychlé a přesné diagnostiky, nové terapeutické postupy, a to jak u lidí, tak u zvířat, a také zdůraznit globální pohled na věc a zamyslet se nad efektivnější spoluprací například se Světovou zdravotnickou organizací či Organizací pro výživu a zemědělství.

Právě to by mělo být obsahem zmíněných doporučení a konkrétních úkolů jak pro státy EU, tak pro Evropskou komisi. Ty by měli ministři zdravotnictví na návrh komisařky Kyriakidesové projednat a schválit na některém ze svých pravidelných setkání v rámci Rady EU. Je pravda, že z formálního pohledu se jimi i po schválení nemusí řídit – jde totiž o oblast, do níž Evropská unie nemá státům z legislativního pohledu co mluvit. Nicméně jde o relativně účinný nástroj „měkké“ síly. Plnění jednou již schválených doporučení bude Brusel pravidelně vyhodnocovat, a lze tak získat přehled, kdo je na tom lépe a kdo hůře.

A komisařka Kyriakidesová se nehodlá zastavit jen u těchto doporučení. Již dříve avizovala, že omezení používání antibiotik a také podpora výzkumu a vývoje nových bude též jedním z bodů chystané zásadní revize unijní lékové legislativy. Její návrh plánuje státům EU předložit také ke konci tohoto roku.